Turkyňe

Před Silvestrem jsem se přesouval vlakem do Prahy, stojím na nástupišti, když tu na mě pokřikují nějaké holky. Že mají kamarádku z Turecka, která se taky hodlá přesouvat vlakem, a že jestli bych jí nepomohl s přestupem v Olomouci.

Takže jsem vyfasoval spolucestující. Byla to docela sympatická dívčina, s majoritním obyvatelstvem ČR vcelku zaměnitelná, jen vypadala, že před měsícem byla v solárku. Byla to doktorandka z VŠCHT, uměla dobře anglicky, tak jsme si povídali.

Jal jsem se tedy vydolovat nějaké zajímavé informace o turcích, turkyňích a Turecku, protože o tom všem vím celkem houby.


Říkala, že je muslimka, ale ne nějak zapálená. Prostě věří v Boha. Neměla šátek, ani nic podobného a prej, že se to v Turecku moc nenosí. Dokonce občas pije alkohol, jí vepřové a v laboratoři si vyhrnuje rukávy. Mnoho mladých lidí v Turecku jsou navíc atheisti.

Pochlubil jsem se, že znám dvě turecká města (Istambul a Ankaru) a že nemám jasný názor na vstup Turecka do EU. Vysvětlila mi, že západ Turecka (právě po tu Ankaru) je v podstatě Evropa. Města, silnice, služby. Ale od hlavního města na východ se vše rychle mění. Tam je Turecko zaostalé, lidi nevzdělaní, silnice bahnité. Říkala, že ve východní části nikdy nebyla, protože tam nemá žádné příbuzné a že by se tam bála. A že chápe, že se východního Turecka v EU bojím.

Tak jsem ještě zamachroval, že znám Atatürka. Při té příležitosti jsem se dozvěděl asi nejzajímavější věc. Když Atatürk dělal reformy, řadě lidí se to nelíbilo. To je pochopitelné. Po druhé světové válce Německo potřebovalo pracovní síly, často nekvalifikované. No a proto si do Německa napakovali spoustu Turků, ale byli to především takoví ti nevzdělaní, kterým se nelíbilo v reformovaném Turecku (například nesli špatně oddělení náboženství od státu). Takže ti bigotní muslimové kteří vraždí nevěrné ženy, co znám ze zpráv, vrhají na Turecko dost špatné světlo. Moderní Turecko je někde jinde. To jsem fakt nevěděl a zaujalo mě to.